top of page
  • Obrázek autoraHana Kačmárová

Nejsou uvozovky jako uvozovky

Aktualizováno: 8. 7. 2022

Na úvod si dáme takovou menší hádanku. Dovedete říct, které jsou správně?


Správnou odpověď naleznete na konci článku nebo na mém instagramu korektorka_.



Uvozovky

Pokud budeme někdy psát nějaký text, je velmi pravděpodobné, že se s těmito typografickými značkami setkáme. K čemu vlastně slouží? A nebyl by svět jednodušší bez nich?


Uvozovky mají svou určenou funkci v textu a také mají svá pravidla, která musíme dodržovat, aby náš text byl dobře srozumitelný.

První funkcí je určitě označování přímé řeči. Tato funkce se nejčastěji uplatňuje při psaní beletristického textu. Uvozovky také nalezneme v textech odborných, v nichž se nejčastěji uplatňují jako indikátory začátku a konce přímé citace. Další funkcí nebo snad i typem jsou tzv. ironické uvozovky. Ty můžeme použít v méně formálních textech, když chceme naznačit sarkastický tón. Obdobně můžeme po uvozovkách sáhnout ve chvíli, kdy potřebujeme do formálního textu vložit slovo hovorové či snad nespisovné – pro odlišení od zbytku textu. Důvody pro použití takového slova jsou různé, například to může být snaha o odlehčení, o humor.


Jak uvozovky používat společně s interpunkcí

Někdy si nemusíme být jistí, jak uvozovky správně použít, jestli je vložit před čárku, nebo za čárku a kam zamíchat ještě mezery. Ukážeme si to na následující větě:


„Gramatikou se obvykle označuje jednak rovina jazykového systému (zahrnující syntax a morfologii), jednak systematický popis gramatické struktury jazyka,“ píše Hoffmannová (Hoffmannová, Jana. Stylistika. Trizonia. Praha: 1997, str. 22.).


Jak můžeme vidět, koncové uvozovky klademe až za interpunkci (tečku, čárku). Pokud pokračujeme ve větě (jako v našem příkladu), píšeme za uvozovkami malé písmeno. Pokud citaci končíme tečkou, napíšeme velké. Mezery se mezi interpunkci a uvozovky nepíší.


Existují ale také případy, kdy nedáváme do uvozovek celou větu. Potom uvozovky klademe před interpunkci:


Rozhodli jsme se, že půjdeme na výlet, ale začalo pršet. Dnešní den se fakt „povedl“.


Typy uvozovek

V češtině existuje několik typů uvozovek: dvojité („ “), jednoduché (‚ ‘) a boční (» «). Jako základní používáme dvojité uvozovky, boční se užívají výjimečně.


Jednoduché a dvojité uvozovky

Jednoduché uvozovky používáme, když potřebujeme vložit do uvozeného textu ještě jedny uvozovky. Například:


Když se rozpršelo, Dana řekla: „Dnešní den se fakt ‚povedl‘.“


Pokud se nám náhodou sejdou vedle sebe jednoduché a dvojité uvozovky, je vhodné, abychom mezi ně vložili tenkou (úzkou) mezeru. V editoru Microsoft Word ji nalezneme ve speciálních znacích pod názvem Thin space (u2009) nebo Narrow No-Break Space (u202F).



Které uvozovky byly správně?


Ano, byly to ty poslední, které jako jediné považujeme v češtině za správné. V českých textech proto nepoužíváme horní anglické uvozovky (příklad č. 1), ani jiné podobné znaky, např. dvě čárky nebo apostrofy (příklad č. 2).



Když opravuji jakýkoliv text, provádím automaticky také kontrolu typografie, mezi niž patří i kontrola uvozovek. Běžně se stává, že pisatelé okopírují anglické uvozovky z nějakého článku a nevšimnou si.


Kontrola správného zápisu uvozovek je samozřejmou součástí každé mé korektury.



26 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše
bottom of page